Biobazény & koupací jezírka

inspirace od špiček z Dánska, Německa a Česka.

5. 2. 2026

Aula ČZU, Praha

Příklady od soukromých realizací

až po veřejná přírodní koupaliště

a práci s dešťovou vodou.

Registrace v odkazu

https://akce.szuz.cz/

Early bird cena do 9. 1. 2026

Těšíme se na vás.

Ano, možné to je – a v praxi se to běžně děje.

Dokonce se tímto způsobem přestavují i větší veřejná koupaliště.

Vždy ale záleží na konkrétním případě.

Co rozhoduje o tom, zda to dává smysl

Při posuzování starého bazénu sledujeme zejména:

• konstrukci a její stav (beton, izolace, trhliny),
• tvar a hloubky bazénu,
• statiku a únosnost pro nové vrstvy (štěrk, technologie),
• možnosti oddělení koupací a regenerační části,
• napojení technologií a prostor pro biologickou filtraci.

Kdy je přestavba výhodná

• konstrukce je kvalitní a stabilní,
• tvar umožňuje smysluplné řešení biobazénu,
• je možné část stávající stavby rozumně využít.

V těchto případech může přestavba:

• ušetřit část nákladů,
• zkrátit dobu realizace,
• dát starému bazénu nový smysl a život.

Kdy je lepší jít cestou nové stavby

• konstrukce je ve špatném technickém stavu,
• tvar nebo hloubky neumožňují správnou funkci jezírka,
• úpravy by byly složitější než stavba nové konstrukce.

V takové situaci je často jednodušší, bezpečnější a dlouhodobě lepší navrhnout nový systém od základu.
Jak k tomu přistupujeme my

Nepoužíváme univerzální postupy, každý starý bazén:

• posoudíme individuálně,
• navrhneme řešení, které dává technický i ekologický smysl

Pravděpodobnost úniku vody je nízká, přesto může v průběhu let dojít k mechanickému poškození. Nejčastěji se jedná o situace, které nesouvisejí s běžným provozem jezírka.

Nejčastější příčiny poškození:

• Stavební práce v okolí jezírka – ostré předměty (hřebíky, vruty, kovové špony, stavební suť) mohou poškodit fólii.
• Nevhodná manipulace při provozu – například mechanické zásahy nástroji.
• Zimní zásahy do ledu – vyskytly se případy, kdy při sekání otvoru v ledu došlo k prosekání fólie.
• Výkopové práce v blízkosti nádrže – mohou poškodit trubní rozvody.

Jak poznám rozdíl mezi odparem a únikem vody?Přirozený odpar se v letních měsících nebo na začátku podzimu pohybuje maximálně kolem 10 mm za den.

Pokud hladina klesá více než 10 mm denně po dobu několika dní, je potřeba začít problém řešit.

Doporučujeme:

• sledovat hladinu vody denně,
• zapisovat si její stav,
• všímat si změn v okolí jezírka.

Jak probíhá hledání úniku vody?Při podezření na únik vody postupujeme systematicky:

• kontrolujeme vlhká místa v okolí jezírka,
• sledujeme hladinu v odvodňovací šachtě,
• kontrolujeme výtoky z gravitačních drenáží,
• vizuálně hledáme možné mechanické poškození fólie,
• zjišťujeme, zda únik nelze spojit s konkrétní událostí.

Následně:

• vypneme čerpadlo,
• prověříme trubní spoje mezi čerpadlem a vývěry,
• odpustíme vodu pod úroveň skimmeru, čímž oddělíme koupací a filtrační část,
• necháme hladinu klesat do bodu, kdy se pokles zastaví – tato úroveň obvykle označuje místo poškození.

Oprava a odpovědnostPři předání díla je systém plně funkční a zkontrolovaný.

Pokud ke ztrátě vody dojde v průběhu provozu, jsme schopni provést odborné šetření a opravu.

• Pokud se prokáže, že závada nevznikla chybou realizace, je šetření a oprava zpoplatněna (dle SOD).
• Nalezené poškození se opravuje zavařením záplaty do fólie. Technologicky se jedná o běžný zásah, na místě však zůstává viditelná oprava.

Ano, často to možné je – ale vždy záleží na konkrétním provedení.

Viděli jsme řadu nefunkčních jezírek, kde problémy vznikly kvůli:

• „díře v zemi s fólií“ bez funkční filtrace,
• přemíře neproplachovaných štěrkových zón se zahnívajícím sedimentem,
• nátoku drenáží, meliorací nebo dešťové vody,
• chybějící kapilární uzávěře a nekontrolovanému přísunu živin,
• konstrukčním detailům, které znemožňují čištění (složitý tvar, nerovné dno).

Každý případ posuzujeme individuálně. Někdy lze jezírko upravit, jindy je nutné zásadní technické řešení.

Naše řešení funguje protože stojí na metodikách a principech IOB / ABAJ, které jsou ověřeny stovkami realizací po celé Evropě.

Díky tomu pracujeme s možností vynášení / sklízení živin v systému, možností vyčištění celého systému a dlouhodobou stabilitou.

Podle nového stavebního zákona (č. 283/2021 Sb.) jsou bazény nově zařazeny mezi drobné stavby.

Pokud bazén splní stanovené podmínky, nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení. Klíčové je ale držet se jasně daných limitů.Co je dnes možné bez povolení?

• Bazény do 40 m² zastavěné plochy
• Umístění na:

stavebním pozemku,

pozemku rodinného domu,

objektu pro rodinnou rekreaci,

nebo v zahrádkářské osadě.

• Bazén musí být umístěn minimálně 2 metry od hranice pozemku.
• Nesmí se nacházet na pozemcích se zvláštní ochranou (např. památková ochrana, CHKO apod.).

I když není potřeba povolení je potřeba respektovat následující:

• územní plán obce
• inženýrské sítě a jejich ochranná pásma

Nový zákon směřuje k jednodušším procesům a větší digitalizaci, což by mělo stavbu bazénů a koupacích jezírek obecně výrazně zjednodušit.

Pokud záměr nesplňuje podmínky pro stavbu bez povolení, je potřeba řešit stavební povolení. Administrativní proces je na straně klienta, po dohodě ale připravíme odpovídající podklady, které podání výrazně usnadní.

Rozbor plnící vody nám umožňuje předem odhalit rizika, která by mohla ovlivnit kvalitu vody v biobazénu.

Vzorek odebíráme jednoduše do čisté PET lahve (cca 1,5 l). Nezkoumáme mikrobiologii jako u pitné vody, ale zaměřujeme se na obsah fosforu.

Na rozdíl od běžného rozboru pitné vody:

• měříme fosfor v řádu mikrogramů na litr,
• sledujeme hodnoty klíčové pro stabilitu biobazénu.

Fosfor je základní živina pro růst řas. Pokud je jeho obsah vyšší než cca 10 μg/l, používáme při dopouštění sorbent fosforu, abychom zabránili budoucím problémům s řasami.

Více se můžete o sledovaných chemických parametrech dočíst ve Standartech ABAJe https://www.abaj.cz/standardy

Biofilm je živé společenství mikroorganismů, zejména bakterií, které se přirozeně vytváří na pevných površích ve vodě. V našem případě zejména na aktivních filtračních površích – typicky na drceném kamenivu (např. dolomitický vápenec) nebo na molitanových filtrech.

Biofilm:

• rozkládá živiny a organické nečistoty (zbytky pylu, prachu, pot apod.),
• je klíčovou součástí biologické filtrace,
• pomáhá udržet vodu čirou a stabilní.

Ke své funkci potřebuje:

• proudění vody,
• přísun kyslíku.
• nepoužívání chemikálií

Při delším výpadku čerpadel biofilm postupně odumírá.

U citlivějších bakterií dochází k úhynu už po cca 6 hodinách bez proudění, proto je po delším výpadku nutné filtrační systém vyčistit a znovu nastartovat.

Při údržbě filtračního systému dochází ke „sklizni“ biofilmu a jeho odnesení ze systému, načež biofilm na filtračních površích znovu přirozeně narůstá.

Krátká odpověď zní: neexistuje.

Pokud se voda v biobazénu nebo koupacím jezírku zhorší, vždy to má konkrétní příčinu – nejčastěji vnos živin zvenčí nebo narušení biologické rovnováhy.

• Nejčastější příčiny zhoršení kvality vodyNechtěné znečištění
• Například když se do vody dostane travní hnojivo, nápoj (typicky sladké limonády), opalovací krémy nebo jiné organické látky.
• Nedostatečná údržba filtrace
• Zanesený nebo dlouhodobě nečištěný filtrační systém ztrácí účinnost.
• Rozklad organické hmoty
• U koupacích jezírek může jít například o úhyn žáby nebo jiného živočicha v regenerační části.
• Přívalové deště a špatně řešené okolí
• Pokud není správně odvedená povrchová voda, může docházet ke splachům zeminy a živin do jezírka.
• Podobný problém vzniká při špatně provedené kapilární uzávěře – pak dochází k trvalému nátoku povrchové vody při deštích.
• Vyšší koupací zátěž
• Větší počet koupajících se osob nebo používání bazénu jako ochlazovací nádrže u sauny bez předchozí sprchy.
• Pylová sezóna
• Na jaře a koncem léta může pyl způsobit dočasné zakalení. Voda zůstává průhledná, ale čirost je nižší.
• Filtrace si s tím poradí sama, obvykle během 2–3 týdnů.
• Nevhodné načasování servisu
• Například když je v létě na několik dní vypnuté čerpadlo, přijdou vysoké teploty a do toho déšť, může dojít ke změně chemismu vody a k zákalu.

Řasy a živiny – klíčový problémVšechny výše uvedené situace mají společného jmenovatele:

dlouhodobý vnos živin, zejména fosforu.

Fosfor je základní stavební kámen řas. Pokud ho je ve vodě dostatek:

• podporuje růst vláknitých řas,
• ty se mohou objevit ve vodním sloupci, což je u biobazénů nežádoucí jev.

U biobazénů platí, že:

• mírný růst řas na stěnách je přirozený,
• voda musí zůstat čirá a průhledná až na dno.

Biofilm a zákalBiofilm, který vodu přirozeně čistí, se aktivně tvoří až při teplotách nad cca 15 °C.

Na jaře proto může chvíli trvat, než se biologická rovnováha plně nastartuje.

K mírnému zákalu může dojít i:

• po čištění stěn nebo filtrace (zvíření sedimentu),
• při uvolnění živin vázaných v usazeninách zpět do vody.

V těchto případech je nejlepší nechat systém pracovat. Biobazén je živý organismus a každý zásah má určitou setrvačnost.

Kdy má smysl výjimečný zásahPokud ale dojde k výraznému vnosení nežádoucích látek, zejména fosforu, lze výjimečně použít:

• sorbent / vločkovač (flokulant).

Postup:

1. aplikuje se pouze do koupací části (nikdy do filtrační),
2. nechá se cca 24 hodin vysrážet a sedimentovat,
3. následně se usazenina odsaje jezírkovým vysavačem mimo bazén.

Jde o nouzové řešení, nikoli běžnou údržbu.

• Co rozhodně nedělat„Nesypat do vody cokoliv, co slibuje rychlé řešení.“
• Neodborné zásahy často problém zhorší a jsou v rozporu s principy, podle kterých biobazény stavíme.

Naše realizace vycházejí z dlouhodobě ověřených zásad a principů Common Essentials (IOB) – tedy z respektu k biologické rovnováze, nikoli z chemických zkratek.